Proč klávesnice nezačíná ABCDEF? Příběh rozložení QWERTY, který přežil více než 150 let

Každý den píšeme na počítači, notebooku nebo mobilním telefonu. Písmena máme doslova pod prsty, přesto si většina lidí nikdy nepoložila jednoduchou otázku: proč klávesnice nezačíná písmeny ABCDEF, ale zvláštní kombinací QWERTY?

Na první pohled se může zdát, že jde o zbytečně komplikované uspořádání. Ve skutečnosti však má své historické důvody a překvapivě přežilo více než století technologického vývoje.

Za všechno mohou psací stroje

Předchůdcem dnešních klávesnic nebyly počítače, ale mechanické psací stroje z 19. století. Jejich princip byl jednoduchý – po stisknutí klávesy kovové raménko udeřilo do papíru přes barvicí pásku a vytvořilo příslušné písmeno.

První modely měly znaky seřazené podobně jako abeceda. Ukázalo se však, že to není úplně šťastné řešení. Lidé totiž často psali dvojice písmen, která byla vedle sebe, což znamenalo, že se kovová raménka pohybovala téměř současně. Pokud byla rychlost psaní vyšší, raménka se mohla zachytit o sebe a psaní se na chvíli zastavilo.

Výrobci proto začali hledat způsob, jak nejčastěji používaná písmena rozmístit dál od sebe.

Jak vzniklo QWERTY

V roce 1873 navrhl americký vynálezce Christopher Latham Sholes rozložení, které dnes známe jako QWERTY – podle prvních šesti písmen v horní řadě.

Cílem nebylo psaní zpomalit, jak se někdy traduje. Smyslem bylo snížit počet zaseknutých mechanických částí a umožnit plynulejší práci s tehdejšími psacími stroji.

Výsledek se osvědčil natolik, že jej začali používat další výrobci a postupně se stal průmyslovým standardem.

A pak přišly počítače

Když se o desítky let později objevily první počítače, mechanická omezení už prakticky neexistovala. Klávesy byly elektrické a nic se nezasekávalo.

Nabízela se tedy otázka, proč nevytvořit nové, logičtější rozložení.

Důvod byl prostý – lidé už byli na QWERTY zvyklí. Firmy investovaly do školení zaměstnanců, vznikaly učebnice psaní a miliony lidí se naučily psát poslepu právě na tomto rozložení. Změna by znamenala obrovské náklady a dlouhé období přeučování.

Technicky tedy nebyl důvod QWERTY zachovat. Ekonomicky ale dávalo největší smysl.

Existují lepší varianty?

Ano. Během let vznikla řada alternativních rozložení klávesnice.

Nejznámější je Dvorak, jehož autoři rozmístili nejčastěji používaná písmena do prostřední řady, aby prsty urazily při psaní co nejkratší vzdálenost. Později vznikla také rozložení Colemak nebo Workman, která se snaží ještě více snížit pohyb rukou.

Přesto se žádné z nich nikdy výrazně neprosadilo.

Důvod je stejný jako před několika desítkami let – většina lidí už umí psát na QWERTY a přechod by jim přinesl více práce než užitku.

A co česká klávesnice?

Čeští uživatelé používají stejné rozložení QWERTY, pouze je doplněno o české znaky a speciální symboly. Na notebooku zakoupeném v Česku proto najdete písmena QWERTY stejně jako v USA nebo většině Evropy.

Ve skutečnosti ale samotné popisky na klávesách nehrají velkou roli. Operační systém může používat jiné rozložení, než jaké je na klávesnici vytištěné. Právě proto lze během několika sekund přepnout například na anglickou nebo německou klávesnici.

Proč mají mobily stejné rozložení?

Zajímavé je, že QWERTY přežilo i příchod dotykových displejů.

Vývojáři už nebyli nijak omezeni mechanikou a mohli vytvořit úplně nové uspořádání. Přesto zůstali u klasického rozložení. Důvod je jednoduchý – lidé jsou na něj zvyklí a nemusí se učit nic nového.

Stejně jako u počítačů tak rozhodla především uživatelská zkušenost.

Síla zvyku je někdy větší než technologie

Rozložení QWERTY je krásným příkladem toho, že technologie se nevyvíjejí jen podle toho, co je technicky nejlepší. Často rozhoduje historie, zvyk nebo ekonomika.

Přestože dnešní počítače nemají s mechanickými psacími stroji téměř nic společného, rozložení kláves zůstalo prakticky stejné. Miliony lidí po celém světě tak každý den používají řešení navržené před více než 150 lety.

Až se tedy příště podíváte na svou klávesnici, vzpomeňte si, že její zvláštní uspořádání nevzniklo náhodou. Je to pozůstatek doby, kdy se technologie řešily kovovými pákami, nikoli softwarem. A právě díky tomu dnes nezačíná první řada písmeny ABCDEF, ale známou kombinací QWERTY.