:-) Adam a Eva emotikonů: Jak před 44 lety vznikl první internetový smajlík
Dnes máme na každou náladu vlastní obrázek. 🙂 znamená úsměv, 😂 smích, ❤️ lásku a 🙄 přesně ten výraz, který člověk potřebuje při čtení některých pracovních e-mailů.
Jenže 19. září 1982 ještě žádné emoji neexistovaly.
Internet měl klávesnici, text a poměrně omezené možnosti. A právě v tento den se na počítačové nástěnce Carnegie Mellon University objevil návrh, který bychom dnes mohli označit za Adama a Evu všech emotikonů:
:-)
Scott Fahlman tehdy navrhl používat :-) pro vtipné nebo odlehčené příspěvky a :-( pro ty vážnější. Důvod byl vlastně jednoduchý. V textu není vidět výraz obličeje, takže někdy není úplně jasné, jestli autor něco myslí vážně, nebo si právě dělá legraci.
A tak vznikl malý digitální obličej.
Bez grafiky. Bez animace. Bez barev.
Jen dvojtečka, pomlčka a závorka.
Před emoji existovalo jen pár znaků
Dnes je snadné zapomenout, jak primitivní byla tehdejší online komunikace. Žádné barevné ikonky, reakce, GIFy ani tlačítko se srdíčkem. Pokud jste chtěli do textu dostat trochu emocí, museli jste si vystačit s tím, co nabízela klávesnice.
A lidé si samozřejmě začali hrát.
Z :-) vzniklo :), ;), :D, :-P a celá řada dalších emotikonů.
Byl to vlastně první malý slovník internetové řeči, který nevznikl rozhodnutím nějaké firmy. Vznikl používáním.
A stejně jako se z několika písmen postupně vyvinula slova, z několika znaků se postupně vyvinuly obličeje.
Když klávesnice začala kreslit
A u smajlíků to samozřejmě neskončilo.
Lidé zjistili, že když už mají k dispozici klávesnici, mohou z ní vytvořit nejen obličej, ale rovnou obrázek. Tak vznikal ASCII art – kreslení pomocí písmen, čísel a dalších znaků.
Některé výtvory byly jednoduché:
_ _ (')-=-(') __( " )__ / _/'-----'\_ \ ___\\ \\ // //___ jgs >____)/_\---/_\(____</\_/\
( o.o ) > ^ <Jiné už byly malé typografické projekty, u kterých člověk musel mít pořádnou dávku trpělivosti:
,--.-----.--. |--|-----|--| |--| |--| | |-----| | __|--| |--|__ / | |-----| | \ / \__|-----|__/ \ / ______---______ \/\ / / 11 1 2 / 1 \ \/ { /10 ROLEX 2\ } | { ,_. / ,_. } |-, | |9 { } O--{- } 3| | | | { `-' / `-' } |-' { \8 7 / 5 4/ } \ `------_6_------' /\ \ __|-----|__ /\/ \ / |-----| \ / \ |--| |--| / --| |-----| |-- |--| |--| |--|-----|--| `--'-----`--'
![]()
Dnes bychom na něco podobného pravděpodobně použili obrázek, filtr nebo generátor. Tehdy jste měli hlavně klávesnici a vlastní představivost.
A právě v tom je na starém internetu něco sympatického. Technologie toho uměla málo, takže člověk musel vymyslet víc.
Od :-) k 🙂
Od prvního smajlíku jsme se mezitím dostali opravdu daleko.
:-) → :) → 🙂 → 😂 → 🤣 → ❤️
Původní myšlenka ale zůstala stejná. Přidat do textu něco, co samotná slova neumí spolehlivě předat.
Dnes máme na emoce prakticky celý katalog. Tehdy stačily tři znaky.
Neměli žádné emoji, žádné GIFy a žádnou barevnou zahradu.
Měli jen klávesnici.
A z ní začala jedna z nejrozšířenějších forem digitální komunikace.
Digitální komunikace
emotikony a začátky internetu
První internetový smajlík byl malým, ale důležitým krokem ve vývoji internetové komunikace. Z jednoduchých textových emotikonů se postupně staly dnešní emoji, reakce a další prvky digitální komunikace, které používáme v e-mailech, chatech, na sociálních sítích i v online komunitách. Ukazuje to také, jak se internet postupně změnil z čistě textového prostředí na médium, kde vedle slov běžně používáme symboly, obrázky a další vizuální prvky.